Turistická vycházka devátých ročníků na Praděd

11.09.2018 09:54

Co napsali vybraní žáci z devátých tříd: (ostatní práce jsou k nahlédnutí u pana učitelé Rajnohy)

9. A

    Dne 11. 9. 2018 jsme byli se třídou na Pradědu. Od školy jsme odjížděli v 7:45 hod. Jeli jsme cestou přes Rýmařov a vystoupili jsme v Karlově Studánce. Zde jsme mohli spatřit přírodní vodopád, který stékal ze skály porostlé mechem a trávou. Vodopád také protékal neznámým lesem a byl krásně průhledný, jako sklo. Začala naše túra!

    Nejdříve jsme šli kousek po silnici a pak jsme odbočili na lesní stezku, která se jmenovala Bílá Opava, podle řeky, která protékala kolem stezky. Bylo velmi krásné počasí a šlapali jsme po cestě lesem, kde bylo celkem ticho, slunce svítilo a bylo teplo. Přelézali jsme padlé stromy a chodili po schodech nebo přecházeli přes mosty, které byly udělané přes řeku. V některých místech jsme museli chodit za sebou, protože to jinak nešlo. Za pár kilometrů jsme došli k restauraci jménem Barborka, kde se skoro všichni občerstvili a pokračovali jsme dál.

    Šli jsme okolo borůvkového houští přes kameny a lesy, které byly vyvrácené a spadené, ale v dnešní době už jsou zarostlé a rostou tam nové stromy a keře, kde si staví ptáčci hnízda a chrání je před predátory. Byli jsme už jen pár kilometrů od Pradědu, když jsme vyšli z lesa na silnici, která vedla až nahoru k vrcholu Pradědu. Z Pradědu se před námi najednou objevil nádherný výhled na Dlouhé stráně, na Petrovy kameny atd. Vyfotili jsme se u dřevěné sochy dědy Praděda a hurá do restaurace, kde jsme se všichni pořádně najedli a pokochali se krásným pohledem.

    Z Pradědu jsme pokračovali po lesní cestě směrem k další chatě Švýcarna. Zde jsme se opět pokochali okolím, kdo chtěl dal si zase nějaké malé občerstvení a pokračovali jsme po cestě dál směrem na Červenohorské Sedlo. Tam nás již čekal autobus, do kterého jsme všichni nastoupili a šťastně jeli domů. Některé z nás už hodně bolely nohy, a tak jsme byli rádi že sedíme. Byl to fajn výlet se třídou, třídním učitelem Tomášem Rajnohou v tomto společném posledním roce školní docházky   

Marie Koletschková

 

    Dne 11. září 2018 jsme se vypravili na Praděd. Přijeli jsme autobusem do Karlovy Studánky a odtud jsme šli na Praděd údolím Bílé Opavy. Cesta byla těžká na šlapaní, protože zde bylo mnoho schodů a mostků. Trasa údolím skončila u restaurace jménem Barborka. Tam jsme si sedli, dali jsme si polévku, odpočinuli si a šli jsme dále. Od Barborky na Praděd nám zbývaly asi tři kilometry. Šlo se o silnici, takže se nám šlapalo mnohem lépe. Protože nebyla mlha a bylo hezky, viděli jsme Praděd už v půli cesty. Je to obrovská věž, která zároveň slouží jako vysílač. Jak jsme došli na Praděd, najedli jsme se, pokochali se výhledem na krajinu a šli jsme zpátky dolů.

    Cestou zpět jsme už nešli údolím Bílé Opavy, ale směrem na Švýcárnu. Tam jsme se znovu trochu občerstvili a vyrazili na Červenohorské Sedlo. Tam už nás čekal autobus a jeli jsme příjemně unavení domů.

Martin Pacal

9. B

    Dne 11. září 2018 jsme se zúčastnili povinné exkurze na Praděd. Nejprve jsme jeli autobusem do Karlové Studánky, kde byly krásné vodopády, u nichž jsme se vyfotili. Poté jsme vyrazili na cestu. Šli jsme kousek po silnici a potom jsme odbočili do lesa. Dále už jsme pokračovali pěším krokem údolím Bílé Opavy. Přecházeli jsme různé lávky, žebříky, mokré kameny a další překážky, které byly docela nebezpečné. Cesta údolím byla hodně fyzicky náročná a adrenalinová, ale příroda kolem nás byla opravdu nádherná.

    Naše pěší cesta nás dovedla k první restauraci, která se jmenuje Barborka. Když jsme se tam všichni sešli, tak jsme si sedli ke stolům a občerstvili se. Po krátkém doplnění sil jsme se vydali dále na cestu. Tentokrát naše stopy směřovaly až na samotný vrchol. Šli jsme do kopce a chvilku po rovince. Během cesty jsme zdravili kolemjdoucí turisty, ale hlavně jsme se celou cestu jenom smáli. Až jsme vyšli na vrchol Pradědu, tak jsme se vyfotili u dřevěné sochy dědy Praděda. Potom jsme se kochali krásným výhledem a šli se opět trochu posilnit do tamní restaurace. Dále jsme vyrazili na další cestu směrem k chatě Švýcarna. Tam jsme si opět udělali pár fotek, trochu se najedli a připravovali se na závěrečný pochod směr Červenohorské Sedlo. Cestou jsme šli přes dřevěné lávky, po kamenech apod. Chvíli jsme se ještě zastavili a čekali na ty pomalejší z nás. Pak už se naše kroky blížily k cíli, který byl Červenohorské sedlo. Tam nás čekal autobus. Nasedli jsme a vyjeli směrem do Hanušovic.

    Jsem ráda, že nám vyšlo pěkné počasí, protože nevidět ten nádherný výhled by byla škoda. Moc se nám exkurze líbila a klidně bych šla znovu. Celkem jsme myslím ušli asi 27 km. Celkové shrnutí celého dne = SUPER DEN!

Adriana Matochová

 

    Dne 11. 9. 2018 se deváté ročníky zúčastnily povinné exkurze na nejvyšší horu Jeseníků Praděd. Ráno jsme nastoupili do autobusu, který nás zavezl do Karlovy Studánky. Zde jsme nabrali všechnu sílu, odhodlání, popadli dech a vyrazili na mírný kopeček, díky kterému jsme se dostali na začátek lesní cesty. Učitelé nás pustili, abychom šli každý vlastním tempem až po první rozcestník, kde jsme si dali malou svačinu.

    Po svačině jsme se museli rozhodnout, kterou cestou vůbec půjdeme. Když jsme se dohodli tak jsme vyrazili. Cestou k dalšímu rozcestníku se lesní stezka měnila na pochodování po kamenech a dřevěných lávkách. Šli jsme za sebou jako „kačenky“. Když jsme zdolali tu zrádnou adrenalinovou cestu a došli k dalšímu rozcestníku, tak jsme museli počkat, než dorazí zbytek skupiny. Dali jsme si všichni malou sladkou svačinu na dobytí energie a vyrazili jsme dál každý svým tempem až k první restauraci Barborka. Tam si většina z nás dala první teplé jídlo za den, ale já ne, já jsem si dala nanuk. Potom jsme šli po asfaltové cestě do kopečka až na Praděd. Byl obrovský a zajímavý. Naštěstí jsme měli pěkné počasí, bylo jasno a nebyla ani zima. Jen trochu foukalo. Nahoře jsme šli do restaurace Praděd, kde jsme si dali oběd.

    Poté jsme šli pár kilometrů z kopce a došli jsme k další chatě s názvem Švýcarna. Odtud jsme šli pořád dolů a dolů po různých terénech. Ať už to bylo kamení nebo lesní cesta. Když jsme došli dolů k autobusu, tak jsme se již ocitli na Červenohorském Sedle, odkud jsme odjeli zpět domů.

    Tento výlet se mi velice líbil a těším se na nějakou další zajímavou exkurzi. Výlet byl podařený a děkuji za takovou příležitost panu učiteli Rajnohovi a paním učitelkám Svobodové a Jánové.

Adéla Krystková

 

Chtěli bychom poděkovat všem deváťákům za bezproblémové chování v průběhu celé vycházky, firmě Vobus za dopravu a paní učitelce Žídkové, která v rámci českého jazyku napsala s žáky slohové cvičení z exkurze na Pradědu.

Za vedoucí učitelé: Tomáš Rajnoha, Martina Svobodová a Yvona Jánová

 

Foto: