Výstava: „Hrou a vzděláním k vlastenectví“

15.10.2018 08:23

V pondělí 8. října 2018 oslavili žáci 5. a 6. ročníku za pedagogického doprovodu paní učitelky Anny Podgrabinské, paní asistentky pedagoga Lenky Procházkové, paní učitelky Ivety Vondruškové, paní asistentky pedagoga Petry Unzeitigové a  paní učitelky Vladimíry Žídkové 100 let republiky (1918 – 2018) návštěvou výstavy nazvanou „Hrou a vzděláním k vlastenectví,“ která se uskutečnila v prostorách naší jedinečné kulturní památky. Byla zahájena vernisáží na hanušovické rychtě 21. září 2018 v 16 hodin. Je seřazena chronologicky a zahrnuje období od roku 1918 až po současnost. Snahou je přiblížit dětem, proč být hrdý na svou zem a co všechno zde za posledních 100 let vzniklo a jak se to dotklo života dětí. Děti naší Základní školy a Mateřské školy se touto formou seznámily s životem v období první republiky v Hanušovicích. Zhlédly dobové fotografie z našeho městečka, prohlédly si stoletý vývoj hraček. Nejvíce je však zaujala jednotřídka, v níž se děti před sto lety vzdělávaly. Byly překvapeny chudým vybavením třídy i školními pomůckami samotných žáků. Odvážnější z nich si vyzkoušely i tzv. „oslovskou lavici.“ Na fotografiích porovnávaly církevní školství, školství za protektorátu včetně socialistického školství. Výkladem nás provázela paní Ing. Marie Pecháčková. Z jejího zajímavého vyprávění se děti dozvěděly o  tragickém konci rychtáře Langra, který byl zabit rukou odsouzeného „lapky.“ Když byl odváděn do šatlavy, vysmekl se a odcizil z ošatky s chlebem nůž, kterým probodl rychtáře. Za svůj hrůzný čin byl pověšen na kopci v Kolštejně – v dnešní Branné. Děti si prohlédly i soudní síň, kde se řešily drobnější přestupky, závažnější pak na nedalekém Kolštejně. Rychtář měl podobné pravomoci jako dnešní starosta. Přítomní žáci byli překvapeni nálezem pokladu v podobě keramických a  skleněných souprav ukrytých ve stropě této kulturní památky z doby odsunu německých obyvatel. Přítomné paní učitelky se podivovaly nad profesní smlouvou učitelky (USA, rok 1923).  U nás byl celibát učitelek zrušen v roce 1919. Cituji:

Slečna učitelka:

  • Není pravidelnou návštěvnicí salónů krásy ve městě.
  • Neopustí město za žádných okolností bez povolení předsedy městské rady.
  • Nebude kouřit. Tato smlouva pozbude platnosti, pokud bude učitelka přistižena při kouření.
  • Nesmí pít pivo, víno nebo whisky. Tato smlouva pozbude platnosti, pokud bude učitelka přistižena při pití piva, vína nebo whisky.
  • Nesmí jezdit auty s muži, s výjimkou svého otce nebo bratra.
  • Nesmí nosit šaty v zářivých barvách.
  • Nesmí si barvit vlasy.
  • Bude nosit minimálně dva kusy spodního prádla.
  • Nesmí nosit šaty sahající více než – li pět centimetrů nad kotníky.
  • Bude udržovat třídu uklizenou.
  • Bude zametat podlahu třídy minimálně jednou denně.
  • Bude vytírat podlahu třídy minimálně jednou týdně horkou vodou.
  • Bude mýt tabuli minimálně jednou denně.
  • Bude rozdělávat oheň od 7:00 ráno, aby bylo v místnosti teplo do 8:00, kdy přijdou děti.
  • Nebude používat pudr, nosit make – up ani používat rtěnku.

 

        Děti zaujaly i oblíbené recepty 1. prezidenta Československé republiky (1918 – 1935) - T. G. Masaryka, přivítání občany 2. československého prezidenta (1935 – 1948) Edvarda Beneše v našem městečku spojené s podepsáním pamětní listiny, školní budovy i vydaná vysvědčení, průvod v maskách, 1. máj v roce 1918, činnost divadelního spolku, přítomnost místních hospůdek a hotelu, stoletý vývoj platidel – mincí všeho druhu, papírových bankovek.

         A co jsme si zapamatovali z vyprávění paní Ing. Marie Pecháčkové?

         První písemné zmínky o této budově sahají do 15. století. Vystřídala se zde řada rodů. Hanušovickou rychtu dědili zpravidla nejstarší synové, včetně práva várečného (právo vařit pivo) a šenku. Ti se vesměs ženili s dcerami jiných rychtářů z okolních obcí. V polovině 18. století získal hanušovickou rychtu pro svůj rod Josef Langer, který přibližně v 80. letech provedl přestavbu budovy do dnešní klasicistní podoby, takže se v ní dochovalo renesanční, snad i dokonce gotické jádro. Na přední stranu rychty tehdy navazovaly stáje a chlévy, ve dvoře stál výměnek a stodola. K areálu patřil mlýn a domky řemeslníků.

           17. března 1849 byl institut rychtářství zrušen. Langrové prodaly louky za řekou Moravou, na nichž vyrostla hlavní část dnešního města Hanušovic. Hospodářství však postupně pustlo, takže bývalou rychtu i se zbytkem pozemků koupila v roce 1897 v dražbě obec Hanušovice.

          Hospodářské objekty byly postupně zbourány a obec pronajímala rychtu na pohostinskou činnost, která zde byla obnovena i po roce 1945 pod názvem restaurace Na Rychtě a zůstala zachována dodnes. Která hospoda se může pyšnit téměř 600 letou tradicí?

          Od roku 2009 vlastní Hanušovickou rychtu manželé Pecháčkovi, kteří se tak stali po 112 letech prvními soukromými majiteli. V roce 1950 byl objekt památkovým úřadem v Brně zaevidován do seznamu chráněných kulturních památek a patří k nejcennějším a nejkrásnějším památkám na Šumpersku.

         Výstava se dětem i vyučujícím velmi líbila, počasí též přálo při zdolávání výstupu k bývalé rychtě čp. 58, lidové architektuře z první poloviny 19. století, v současné době v rukou soukromých majitelů.

 

 

                                                                                   PaedDr. Vladimíra Žídková

                                                                                   vyučující občanské výchovy